Pension Steidler

Telč najdeme na jihozápadě Moravy na pomezí jižních Čech, na půli cesty mezi Prahou a Vídní. Dominantou města je zámek, který patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám širokého okolí, jde o klenot moravské renesanční architektury (podrobněji níže v samostatném odstavci). Po prohlídce zámku si můžete odpočinout na krásném nádvoří pod arkádami, v pečlivě udržované zámecké zahradě nebo v přilehlém zámeckém parku. Zámek Telč a historické centrum města známe z mnoha filmů - Pyšná princezna, Hudba z Marsu, Až přijde kocour, Nezralé maliny, Z pekla štěstí a mnoho dalších.

Trojúhelníkové náměstí Zachariáše z Hradce obklopené nádhernými měšťanskými domy, vzájemně propojenými podloubími, je považováno za jedno z nejkrásnějších v zemi. Centrum města má jedinečnou atmosféru, historie tu na návštěvníky dýchá doslova na každém kroku. Mezi nejzajímavější památky patří dvě kamenné kašny, morový sloup, kostely sv. Jakuba a sv. Ducha (oba mají přístupné věže a nabízejí překrásné vyhlídky) a jezuitský kostel Jména Ježíš s jezuitskou kolejí.

Telčské náměstí je obklopeno 3 velkými rybníky (Štěpnický, Ulický a Staroměstský), které umocňují neopakovatelnou atmosféru města. Tyto rybníky přitom nejsou zdaleka jedinými, které se v okolí Telče nacházejí, z dalších (a ke koupání vhodnějších) můžeme jmenovat např. Roštejn a Velký a Malý pařezitý rybník.

Prvním z rybníků ležících na toku Telčského potoka je Štěpnický rybník, po němž se může návštěvník města svézt na loďce, kterou si může zapůjčit v půjčovně nacházející se v těsné blízkosti městské Dolní brány. Uprostřed rybníka se nachází ostrov, projížďka kolem něj je velmi působivá.

Druhým z rybníků ve městě je Ulický rybník, rozkládající se zčásti v zámeckém parku. V jeho polovině jej můžeme přejít po tzv. Belpské lávce (pojmenované po městečku Belp ve Švýcarsku, které je partnerským městem Telče) a z lávky můžete krmit kachny a ryby, kterých je tu skutečně mnoho.

Třetím z telčských rybníků je Staroměstský rybník. Svou rozlohou je největší, nicméně pro běžného turistu je tak trochu ukryt, leží částečně mimo centrum. Procházka okolo něho může být také velmi příjemným zpestřením dne v Telči. Cestou můžeme vidět např. kostel Matky Boží nebo židovský hřbitov. Od břehů Staroměstského rybníka lze podniknout krátký výlet k moderní rozhledně Oslednice s výškou 36 metrů, odkud budete mít celou Telč jako na dlani.

Historické zmínky o Telči sahají do roku 1335 do dob vlády Jana Lucemburského, kdy zeměpanský dvorec a strážní věž s kostelíkem vyplatil roku 1335 jeho syn Karel IV. ze zástavy a roku 1339 vyměnil za pohraniční hrad Bánov s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Podle městské kroniky byla Telč dobyta 1423 husitským vojskem Jana Hvězdy z Vícemilic. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli).

V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmož (též díky sňatku s Kateřinou z Valdštejna) přestavuje velkoryse gotický hrad na renesanční zámek pod vedením italského architekta Baldassare Maggi z Arogna (původem z dnes švýcarského Ticina). Italští řemeslníci povolaní na zámek pomohli měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné renesanční domy se štíty a podloubím. Sestra posledního z pánů z Hradce přivedla do Telče roku 1604 svého manžela Viléma Slavatu (známého mj. jako místodržícího z pražské defenestrace r. 1618) a s ním nový rod.

Panování Slavatů je poznamenáno třicetiletou válkou. Po jejím konci povolali do Telče jezuity, dali pro ně postavit kolej proti zámku (1655) a kostel Jména Ježíš (1667). Také Slavatové umírají bez mužských potomků a v Telči nastupuje rod Lichtensteinů-Kastelkornů. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě Podstatský, spojuje 1762 erby obou rodů. V 18. století si majetnější měšťané zkrášlili město kašnami, mariánským sloupem, sochami a kaplemi. Postavením železnice z Kostelce do Telče roku 1898 a jejím propojením přes Slavonice do Rakouska skončila komunikační izolace města. Rozproudil se nový kulturní i hospodářský život, Telč ožila a rostla. Podstatští-Lichtensteinové hospodařili pak v Telči až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu nespravedlivě vysídleni do Rakouska. Tuto křivdu nedokázala bohužel česká polistopadová justice napravit. Historické jádro města bylo zapsáno v r. 1992 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Hlavní atrakcí Telče je zámek. Ve druhé polovině 14. století vybudovali páni z Hradce v Telči gotický hrad, jednoduchou budovu ve tvaru písmene L, která měla především obranný charakter a byla opevněna hradbou a příkopem i proti městu. Od r. 1550 v Telči trvale sídlil Zachariáš z Hradce a ten dal starý hrad přestavět a rozšířit o nově postavené renesanční paláce. První fázi přestavby vedl slavonický stavitel Leopold Esterreicher. Z té doby (1553) se dochovala vzácná sgrafitová výzdoba např. Malé hodovní síně a Klenotnice, další práce probíhaly pod dohledem italských umělců, které Zachariáš zval do Telče po své cestě do Itálie, kde byl silně ovlivněn italským renesančním uměním. Završení celkové podoby této architektury se připisuje Baldassare Maggimu z Arogna.

Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku. Největší pozoruhodností telčského zámku jsou renesanční sály s nádhernými dřevěnými kazetovými stropy. V Divadelním sále tvoří strop kazety s malovanými maskarony (dokončena 1556). Na stropě Rytířského sálu (1570) jsou zobrazeny Heraklovy činy. V Modrém sále, dokončeném v r. 1561, můžeme vidět alegorii čtyř živlů, personifikovaných římskými bohy. Strop proslulého Zlatého sálu tvoří 30 osmibokých kazet s působivými figurálními dřevořezbami (1561).

Vzácnou uměleckou památkou je štuková výzdoba kaple Všech svatých (1580) s mramorovým náhrobkem Zachariáše a Kateřiny obklopeným dekorativní kovanou mříží.

V Rytířském sále jsou portréty Zachariáše z Hradce, jeho první manželky Kateřiny z Valdštejna a proslulé "Bílé paní" Perchty z Rožmberka. V Modrém sále lze vidět obraz pražské defenestrace, při níž byl z oken Pražského hradu vyhozen i tehdejší majitel Telče, Vilém Slavata.

V zámeckém parku je klasicistní skleník z druhé čtvrtiny 19. stol. V zámecké galerii probíhají příležitostné výstavy.

Jak výše uvádíme, historické centrum Telče je obklopeno 3 rybníky a zámeckým parkem. Na náměstí lze vystoupat na 2 kostelní věže sv. Jakuba a sv. Ducha. Na okraji města je nová rozhledna Oslednice.

Navštívit lze i gotický hrad Roštejn 7 km od Telče s atypickou sedmibokou věží.

Dalšími hrady jsou zřícenina Štamberk 10 km od Telče nad obcí Lhotka, nebo vzdálenější (38 km), ale podstatně impozantnější pohraniční hrad Landštejn (na někdejším trojmezí česko-moravsko-rakouském).

Další zajímavostí okolí je hora Javořice - s výškou 837 m n. m. nejvyšší hora Vysočiny - s veřejnosti nepřístupným 166 metrů vysokým televizním vysílačem. Skalní útvar Míchova skála s překrásnou vyhlídkou naleznete jen kousek pod Javořicí. Zajímavé jsou i žulové lomy v okolí Mrákotína. Zde byl v roce 1923 vylomen kámen - monolit, který dnes zdobí 3. nádvoří Pražského hradu; iniciátorem tohoto záměru byl slovinský architekt Josip Plečnik.

Za zmínku dále stojí 700 let stará lípa v Praskolesích, několik poutních kostelů (Sv. Jan, Sv. Karel, Sv. Vojtěch), přírodní rezervace Velkopařezitý rybník a Luh u Telče.

Půvabná klikatící se železniční trať spojuje Telč s Dačicemi (mj. s památníkem kostky cukru, jež zde poprvé spatřila světlo světa) a Slavonicemi, jež mají náměstí podobné, jako v Telči, ale lze zde navštívit i zpřístupněné podzemí. U Slavonic je poutní místo Montserrat, u Dačic klášter Kostelní Vydří, nedaleko klášter Nová Říše.

Ze sportovních aktivit lze jmenovat 18jamkové golfové hřiště mezi obcemi Vanov a Vanůvek u Telče. Dále lze rezervovat bowling, hřiště na tenis, za Telčí je i slušný asfalt na kolečkové brusle.

V Hospodářském dvoře Bohuslavice s restaurací je jezdecké centrum. Farma se nachází na okraji malé obce 12 km od Telče.